Propustka k lékaři: Na co máte nárok podle zákoníku práce

Právní úprava návštěvy lékaře v pracovní době

Návštěva lékaře během pracovní doby je běžnou součástí pracovního života a její právní úprava je zakotvena v zákoníku práce. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno k návštěvě lékaře, pokud vyšetření nebo ošetření není možné provést mimo pracovní dobu. Toto ustanovení vychází z § 103 odst. 1 písm. e) zákoníku práce, který ukládá zaměstnavateli povinnost nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho zdravotní způsobilosti.

Pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu se poskytuje na nezbytně nutnou dobu, což znamená čas potřebný k návštěvě zdravotnického zařízení včetně cesty tam a zpět. Zaměstnanec musí návštěvu lékaře předem oznámit zaměstnavateli a po návratu do práce doložit potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení. Toto potvrzení musí obsahovat údaje o době strávené u lékaře.

V případě specializovaných vyšetření, která jsou dostupná pouze ve vzdálenějších zdravotnických zařízeních, se do nezbytně nutné doby započítává i čas potřebný na cestu k tomuto zařízení. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci bránit v návštěvě lékaře během pracovní doby, pokud je tato návštěva nezbytná. Zaměstnanec má však povinnost volit takovou dobu návštěvy, která co nejméně narušuje jeho pracovní povinnosti.

Náhrada mzdy při návštěvě lékaře se řídí nařízením vlády č. 590/2006 Sb., které stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. Za dobu strávenou u lékaře náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Tato náhrada se však poskytuje pouze v případě, že vyšetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Specifická situace nastává u preventivních prohlídek. Pracovnělékařské prohlídky, které jsou vyžadovány zaměstnavatelem nebo právními předpisy, se považují za výkon práce a zaměstnanci za ně přísluší mzda nebo plat, nikoliv náhrada mzdy. Tyto prohlídky jsou součástí pracovních povinností zaměstnance a zaměstnavatel je povinen je umožnit.

Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat, aby návštěvy lékaře plánoval s ohledem na provozní potřeby pracoviště. Není však oprávněn určovat konkrétní termíny návštěv nebo je zakazovat. V případě akutních zdravotních problémů má zaměstnanec právo vyhledat lékařskou péči okamžitě, bez ohledu na pracovní povinnosti.

Pokud zaměstnanec zneužívá možnosti návštěvy lékaře v pracovní době nebo nedodržuje stanovená pravidla (například nepředkládá potvrzení o návštěvě), může to být považováno za porušení pracovních povinností. V takovém případě může zaměstnavatel přistoupit k pracovněprávním sankcím, včetně možného rozvázání pracovního poměru.

Náhrada mzdy při návštěvě lékaře

Zaměstnavatel je povinen uvolnit zaměstnance k návštěvě lékaře a poskytnout mu pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, pokud vyšetření nebo ošetření není možné provést mimo pracovní dobu. Toto ustanovení vychází ze zákoníku práce, konkrétně z § 103 odst. 1 písm. e). Náhrada mzdy při návštěvě lékaře se poskytuje za dobu nezbytně nutnou k vyšetření nebo ošetření, včetně doby potřebné k cestě do zdravotnického zařízení a zpět.

V případě, že zaměstnanec navštíví lékaře během pracovní doby, má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v plné výši. Toto se vztahuje na všechny typy návštěv u lékaře, včetně preventivních prohlídek, specializovaných vyšetření a akutních případů. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci bránit v návštěvě lékaře, pokud je tato návštěva nezbytná a nelze ji realizovat mimo pracovní dobu.

Důležité je zmínit, že zaměstnanec musí svou nepřítomnost v práci řádně doložit potvrzením od lékaře. Toto potvrzení by mělo obsahovat čas příchodu a odchodu z ordinace. Zaměstnavatel má právo požadovat, aby zaměstnanec předložil doklad o návštěvě zdravotnického zařízení, který slouží jako podklad pro výpočet náhrady mzdy.

Pro výpočet náhrady mzdy se použije průměrný výdělek zaměstnance. Doba strávená u lékaře se započítává do odpracované doby, pokud návštěva proběhla v pracovní době zaměstnance. Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat, aby návštěvy u lékaře plánoval přednostně mimo pracovní dobu, pokud to umožňuje provozní doba zdravotnického zařízení a není-li to v rozporu se zdravotním stavem zaměstnance.

V případě doprovodu rodinného příslušníka k lékaři se podmínky liší. Náhrada mzdy při doprovodu rodinného příslušníka se poskytuje pouze v případě, že doprovod je nezbytný a jedná se o nejbližší rodinné příslušníky. U dětí do 15 let věku je nárok na náhradu mzdy při doprovodu automatický.

Zaměstnavatel může ve vnitřních předpisech stanovit pravidla pro oznamování a dokládání návštěv lékaře, nicméně tato pravidla nesmí být v rozporu se zákoníkem práce a nesmí nepřiměřeně omezovat práva zaměstnanců. Zaměstnanec má povinnost informovat zaměstnavatele o plánované návštěvě lékaře s dostatečným předstihem, aby bylo možné zajistit náhradu a organizaci práce.

Při dlouhodobějším léčení nebo opakovaných návštěvách lékaře je vhodné dohodnout se zaměstnavatelem individuální podmínky, které budou vyhovovat oběma stranám. V některých případech může být řešením úprava pracovní doby nebo přechodné snížení pracovního úvazku. Vždy je důležité, aby komunikace mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem byla otevřená a konstruktivní.

Povinnosti zaměstnance před návštěvou lékaře

Zaměstnanec má před plánovanou návštěvou lékaře několik zásadních povinností, které musí dodržet v souladu se zákoníkem práce. Primární povinností je včasné informování zaměstnavatele o plánované návštěvě zdravotnického zařízení. Toto oznámení by mělo být provedeno s dostatečným předstihem, ideálně několik dní před samotnou návštěvou, aby zaměstnavatel mohl zajistit adekvátní náhradu nebo přeorganizovat pracovní činnosti.

Zaměstnanec musí svému nadřízenému sdělit předpokládanou dobu absence na pracovišti a pokud možno i přibližný čas návratu. Je důležité si uvědomit, že návštěva lékaře by měla být primárně plánována mimo pracovní dobu. Pouze v případech, kdy zdravotnické zařízení nemůže poskytnout termín mimo pracovní dobu nebo se jedná o akutní zdravotní problém, je možné využít pracovní volno.

Před samotnou návštěvou lékaře je zaměstnanec povinen vyplnit příslušný formulář, často označovaný jako propustka k lékaři nebo žádost o pracovní volno. Tento dokument obvykle obsahuje údaje o plánovaném času odchodu, předpokládaném návratu a důvodu návštěvy lékaře. Zaměstnanec musí tento formulář předat svému přímému nadřízenému k podpisu a schválení. Bez tohoto schválení není možné pracoviště opustit, s výjimkou akutních případů.

V případě pravidelných lékařských prohlídek nebo dlouhodobě plánovaných zákroků je vhodné tuto skutečnost zahrnout do dlouhodobého plánování pracovních činností. Zaměstnanec by měl také zvážit možnost spojení více vyšetření do jednoho dne, pokud je to možné, aby minimalizoval častost absencí na pracovišti.

Důležitou součástí povinností je také zajištění předání rozpracovaných úkolů kolegům nebo zajištění náhradního řešení pro případné pracovní povinnosti, které by mohly být návštěvou lékaře ovlivněny. Zaměstnanec by měl před odchodem k lékaři dokončit neodkladné úkoly a informovat kolegy o případných důležitých záležitostech, které by mohly vyžadovat řešení během jeho nepřítomnosti.

Po návratu od lékaře je zaměstnanec povinen předložit potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení, které obsahuje čas příchodu a odchodu. Toto potvrzení slouží jako doklad o oprávněnosti čerpání pracovního volna a je součástí evidence pracovní doby. V případě, že lékař předepíše pracovní neschopnost nebo doporučí další návštěvy, je zaměstnanec povinen o této skutečnosti neprodleně informovat zaměstnavatele a doložit příslušnou dokumentaci.

Zaměstnanec by měl také vést evidenci svých návštěv u lékaře a dbát na to, aby nepřekračoval rozumnou míru čerpání tohoto pracovního volna. Časté návštěvy lékaře mohou být předmětem diskuse se zaměstnavatelem, který má právo požadovat vysvětlení a případně navrhnout alternativní řešení, například úpravu pracovní doby nebo možnost práce z domova.

Časový rozsah pracovního volna k lékaři

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno k návštěvě lékaře v nezbytně nutném rozsahu. Doba strávená u lékaře během pracovní doby se považuje za důležitou osobní překážku v práci, přičemž zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy nebo platu. Je důležité si uvědomit, že neexistuje přesně stanovený časový limit pro návštěvu lékaře, jelikož každý případ je individuální a závisí na konkrétních okolnostech.

V praxi se často setkáváme s tím, že zaměstnavatelé požadují od zaměstnanců, aby si lékařské návštěvy plánovali mimo pracovní dobu. Toto však není vždy možné, zejména v případech akutních zdravotních problémů nebo když lékař nemá volné termíny mimo pracovní dobu. Zaměstnanec má právo navštívit lékaře i během pracovní doby, pokud to jeho zdravotní stav vyžaduje.

Časový rozsah návštěvy lékaře zahrnuje nejen samotné vyšetření, ale také cestu k lékaři a zpět na pracoviště. Do této doby se započítává i případné čekání v čekárně, které může být někdy značně dlouhé. Zaměstnanec by měl být schopen prokázat, že doba strávená u lékaře byla skutečně nezbytná, a to prostřednictvím potvrzení od lékaře, na kterém by měl být uveden čas příchodu a odchodu.

Pokud zaměstnanec stráví u lékaře celou pracovní dobu, má nárok na náhradu mzdy za celý pracovní den. V případě, že se vrátí na pracoviště v průběhu pracovní doby, je povinen pokračovat v práci. Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci automaticky krátit mzdu o dobu strávenou u lékaře, pokud byla návštěva oprávněná a nezbytná.

Je také důležité zmínit, že některé preventivní prohlídky jsou ze zákona povinné a zaměstnavatel musí zaměstnanci umožnit jejich absolvování. Jedná se například o pracovnělékařské prohlídky, které jsou nezbytné pro výkon určitých profesí. V těchto případech je časový rozsah pracovního volna dán rozsahem těchto prohlídek a zaměstnavatel nemůže jejich absolvování odmítnout.

Zaměstnanec by měl svou návštěvu lékaře oznámit zaměstnavateli s dostatečným předstihem, pokud to okolnosti umožňují. Toto oznámení by mělo obsahovat předpokládanou dobu nepřítomnosti, aby mohl zaměstnavatel zajistit případný zástup nebo přeorganizovat práci. V případě akutních zdravotních problémů je samozřejmě možné návštěvu lékaře oznámit i bezprostředně před jejím uskutečněním.

Při posuzování nezbytnosti časového rozsahu návštěvy lékaře je třeba brát v úvahu také vzdálenost ordinace od pracoviště, dostupnost dopravního spojení a případné komplikace, které mohou během cesty nebo vyšetření nastat. Zaměstnavatel by měl k těmto okolnostem přistupovat s pochopením a respektovat právo zaměstnance na ochranu zdraví.

Doložení návštěvy lékaře zaměstnavateli

Zaměstnanec má povinnost doložit svému zaměstnavateli návštěvu lékaře odpovídajícím způsobem. Nejčastěji se tak děje prostřednictvím potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení, které lékař na požádání vystaví. Toto potvrzení musí obsahovat datum a čas návštěvy, případně délku vyšetření či ošetření. Zaměstnavatel má právo toto potvrzení požadovat, aby mohl řádně evidovat pracovní dobu a nepřítomnost zaměstnance na pracovišti.

V případě, že zaměstnanec navštíví lékaře během pracovní doby, jedná se o tzv. pracovní volno s náhradou mzdy. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci volno k návštěvě lékaře na nezbytně nutnou dobu, pokud vyšetření nebo ošetření není možné provést mimo pracovní dobu. Doba strávená u lékaře se započítává do odpracované doby pouze v rozsahu nezbytně nutném k vyšetření.

Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat doložení času stráveného u lékaře i zpětně. V takovém případě je zaměstnanec povinen předložit potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení nejpozději do tří pracovních dnů od návratu do zaměstnání. Pokud zaměstnanec návštěvu lékaře řádně nedoloží, může zaměstnavatel považovat jeho nepřítomnost za neomluvenou absenci, což může mít pro zaměstnance závažné pracovněprávní důsledky.

Některé zdravotnické zařízení používají vlastní formuláře pro potvrzení o návštěvě, jiné vydávají potvrzení na hlavičkovém papíře ordinace. V obou případech musí dokument obsahovat identifikační údaje lékaře, včetně razítka ordinace, datum a čas návštěvy, případně další relevantní informace. Zaměstnavatel nemá právo vyžadovat informace o zdravotním stavu zaměstnance nebo důvodu návštěvy lékaře, tyto údaje podléhají lékařskému tajemství.

V případě pravidelných návštěv lékaře, například při chronickém onemocnění nebo rehabilitaci, je vhodné tuto skutečnost předem projednat se zaměstnavatelem a dohodnout se na způsobu dokládání těchto návštěv. Zaměstnavatel může v takovém případě požadovat předložení plánu návštěv nebo harmonogramu léčby, aby mohl lépe organizovat práci a zajistit případné zastupování zaměstnance.

Je důležité zmínit, že zaměstnavatel může ve svém pracovním řádu nebo vnitřních předpisech stanovit konkrétní pravidla pro dokládání návštěv lékaře. Tato pravidla však musí být v souladu se zákoníkem práce a nesmí nepřiměřeně zasahovat do práv zaměstnance. Zaměstnanec by měl být s těmito pravidly seznámen již při nástupu do zaměstnání nebo při jejich změně. V případě nejasností ohledně postupu při dokládání návštěvy lékaře by se měl zaměstnanec obrátit na personální oddělení nebo svého přímého nadřízeného.

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci po dobu návštěvy zdravotnického zařízení na nezbytně nutnou dobu, pokud vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu

Radmila Horáčková

Nezbytně nutná doba vyšetření u lékaře

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno na nezbytně nutnou dobu k návštěvě lékaře, pokud vyšetření nebo ošetření není možné provést mimo pracovní dobu. Tato doba je považována za důležitou osobní překážku v práci, během které zaměstnanci náleží náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Je důležité si uvědomit, že nezbytně nutná doba zahrnuje nejen samotné vyšetření, ale také cestu k lékaři a zpět na pracoviště.

V praxi často vznikají nejasnosti ohledně toho, co přesně znamená nezbytně nutná doba. Obecně se předpokládá, že by zaměstnanec měl zvolit nejbližší možné zdravotnické zařízení a nejefektivnější způsob dopravy. Pokud se zaměstnanec rozhodne navštívit vzdálenějšího lékaře, může zaměstnavatel uznat pouze dobu, která by byla potřebná k návštěvě nejbližšího odpovídajícího zdravotnického zařízení.

Zaměstnanec je povinen svou nepřítomnost v práci předem oznámit zaměstnavateli a doložit ji potvrzením od lékaře. Toto potvrzení by mělo obsahovat čas příchodu a odchodu z ordinace. Zaměstnavatel nemá právo požadovat informace o zdravotním stavu zaměstnance nebo důvodu návštěvy lékaře, jelikož tyto údaje podléhají lékařskému tajemství.

V případě pravidelných kontrol nebo dlouhodobé léčby by měl zaměstnanec se zaměstnavatelem projednat možnost úpravy pracovní doby tak, aby docházelo k co nejmenším výpadkům v pracovním procesu. Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat, aby si preventivní prohlídky a plánovaná vyšetření domlouval přednostně mimo pracovní dobu, pokud je to možné.

Doba strávená u lékaře musí být využita efektivně a zaměstnanec by se měl po vyšetření neprodleně vrátit do práce, pokud mu to jeho zdravotní stav dovoluje. Pokud lékař zaměstnance uzná práce neschopným, začíná tímto okamžikem dočasná pracovní neschopnost a již se nejedná o překážku v práci z důvodu návštěvy lékaře.

Je třeba zdůraznit, že zaměstnavatel nemůže zaměstnanci bránit v návštěvě lékaře během pracovní doby, pokud je tato návštěva nezbytná. Zároveň by měl zaměstnanec respektovat provozní potřeby zaměstnavatele a snažit se minimalizovat dopady své nepřítomnosti na chod pracoviště. V případě plánovaných vyšetření je vhodné informovat zaměstnavatele s dostatečným předstihem, aby mohl zajistit náhradu nebo upravit organizaci práce.

Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat, aby návštěvu lékaře ohlásil předem a následně doložil potvrzením. Není však oprávněn stanovovat konkrétní časové limity pro návštěvu lékaře, jelikož délka vyšetření závisí na mnoha faktorech, které nelze předem ovlivnit. Důležité je, aby zaměstnanec jednal v dobré víře a nezneužíval tento institut k jiným účelům než k návštěvě lékaře.

Omezení zneužívání návštěv lékaře zaměstnancem

Zaměstnavatelé se často setkávají se situacemi, kdy někteří zaměstnanci nadměrně využívají nebo dokonce zneužívají možnosti návštěv lékaře v pracovní době. Zákoník práce sice stanovuje právo zaměstnance na pracovní volno s náhradou mzdy při návštěvě lékaře, ale toto právo není neomezené. Zaměstnavatel má několik možností, jak regulovat a kontrolovat návštěvy lékaře svých zaměstnanců, aniž by porušoval zákon nebo zasahoval do jejich zákonných práv.

Typ návštěvy lékaře	Náhrada mzdy	Maximální doba	Potvrzení od lékaře
Preventivní prohlídka	Ano	1 pracovní den	Povinné
Akutní ošetření	Ano	Nezbytně nutná doba	Povinné
Doprovod rodinného příslušníka	Ne	Nezbytně nutná doba	Povinné
Specializované vyšetření	Ano	Nezbytně nutná doba	Povinné

V první řadě může zaměstnavatel požadovat potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení, které musí obsahovat čas příchodu a odchodu zaměstnance. Toto potvrzení slouží jako důkaz, že zaměstnanec skutečně navštívil lékaře a strávil tam přiměřenou dobu. Zaměstnavatel má právo prověřit, zda zaměstnanec neprodlužuje dobu návštěvy lékaře nad nezbytně nutnou míru.

Další účinnou metodou je zavedení interních pravidel pro návštěvy lékaře. Zaměstnavatel může stanovit, že zaměstnanci jsou povinni plánovat preventivní prohlídky a běžná vyšetření přednostně mimo pracovní dobu nebo na její začátek či konec. Toto opatření musí být samozřejmě aplikováno s ohledem na provozní dobu zdravotnických zařízení a akutní případy. Zaměstnavatel může také požadovat, aby zaměstnanci předem oznámili plánovanou návštěvu lékaře, pokud to není z důvodu náhlého zhoršení zdravotního stavu nemožné.

V případě opakovaných a častých návštěv lékaře může zaměstnavatel požádat o vysvětlení nebo doložení důvodů těchto návštěv. Musí však respektovat právo na ochranu osobních údajů a lékařské tajemství. Není oprávněn vyžadovat informace o diagnóze nebo konkrétním zdravotním stavu zaměstnance, může však ověřit, zda jsou návštěvy lékaře skutečně nezbytné.

Zaměstnavatel může také sledovat vzorce chování zaměstnanců při využívání návštěv lékaře. Pokud například zaměstnanec pravidelně navštěvuje lékaře v určité dny nebo před či po víkendu, může to indikovat možné zneužívání tohoto benefitu. V takovém případě je vhodné se zaměstnancem situaci prodiskutovat a upozornit ho na možné důsledky zneužívání pracovního volna.

Při prokázaném zneužívání návštěv lékaře může zaměstnavatel přistoupit k disciplinárním opatřením. Může se jednat o písemné upozornění na porušování pracovních povinností, snížení nebo nepřiznání odměn, a v závažných případech může být takové jednání důvodem k výpovědi pro porušování pracovních povinností. Je však nutné mít takové zneužívání řádně zdokumentované a prokázané.

Efektivním preventivním opatřením je také jasné stanovení pravidel v pracovním řádu nebo vnitřních předpisech společnosti. Tyto předpisy by měly obsahovat konkrétní postupy při žádání o volno k návštěvě lékaře, způsob dokládání návštěvy a případné sankce při nedodržení stanovených pravidel. Zaměstnanci musí být s těmito pravidly prokazatelně seznámeni.

Plánované a akutní návštěvy lékaře

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno k návštěvě lékaře, přičemž rozlišujeme mezi plánovanými a akutními návštěvami. V případě plánovaných návštěv by měl zaměstnanec předem informovat svého nadřízeného a dohodnout si termín tak, aby co nejméně narušil pracovní proces. Ideální je plánovat vyšetření na začátek nebo konec pracovní doby, případně mimo ni, pokud je to možné.

Při akutních zdravotních potížích má zaměstnanec právo navštívit lékaře i bez předchozího souhlasu zaměstnavatele, musí však o této skutečnosti neprodleně informovat svého nadřízeného. Zákoník práce stanovuje, že zaměstnavatel musí poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy na nezbytně nutnou dobu k vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.

Náhrada mzdy při návštěvě lékaře se poskytuje pouze v případě, že vyšetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu. Pokud zaměstnanec navštíví vzdálenější zdravotnické zařízení, přísluší mu náhrada mzdy pouze za dobu, která by byla nezbytná k návštěvě nejbližšího vhodného zdravotnického zařízení. Zaměstnavatel má právo požadovat potvrzení o návštěvě lékaře, které musí obsahovat čas příchodu a odchodu z ordinace.

V případě specializovaných vyšetření, která nejsou dostupná v nejbližším zdravotnickém zařízení, má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy i pro návštěvu vzdálenějšího pracoviště. Toto musí být však řádně doloženo doporučením od ošetřujícího lékaře. Doba strávená na cestě k lékaři a zpět se započítává do nezbytně nutné doby pouze v případě, že cesta probíhá během pracovní doby.

Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat, aby plánované preventivní prohlídky a neakutní vyšetření absolvoval mimo pracovní dobu, pokud je to možné. Nicméně nemůže zaměstnanci v návštěvě lékaře během pracovní doby bránit, pokud to není možné jinak. Pravidelné preventivní prohlídky jsou důležitou součástí zdravotní péče a zaměstnavatel by měl jejich absolvování podporovat.

Pro správnou evidenci nepřítomnosti v práci z důvodu návštěvy lékaře je třeba vést přesné záznamy. Zaměstnanec by měl po návratu do práce předložit potvrzení o návštěvě lékaře, které slouží jako doklad pro účely mzdové evidence a případné kontroly ze strany orgánů státní správy. Toto potvrzení by mělo obsahovat datum, čas strávený u lékaře a razítko zdravotnického zařízení.

V případě dlouhodobějších či opakovaných návštěv lékaře je vhodné se zaměstnavatelem dohodnout na úpravě pracovní doby nebo případném přechodném snížení pracovního úvazku. Zaměstnavatel by měl v těchto případech projevit vstřícnost a pomoci zaměstnanci skloubit pracovní povinnosti s potřebnou zdravotní péčí.

Pracovní volno pro doprovod rodinného příslušníka

Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen poskytnout pracovní volno zaměstnanci, který potřebuje doprovodit rodinného příslušníka k lékaři nebo do zdravotnického zařízení. Toto volno se poskytuje s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, maximálně však na jeden den. Je důležité si uvědomit, že toto právo není neomezené a vztahuje se pouze na nejbližší rodinné příslušníky.

Za rodinné příslušníky se v tomto případě považují především manžel nebo manželka, partner nebo partnerka, děti, rodiče a prarodiče. V případě doprovodu dítěte má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy pouze jeden z rodičů. Pokud se jedná o doprovod dítěte do zdravotnického zařízení, je možné toto volno čerpat i opakovaně v průběhu roku, vždy však musí být splněna podmínka nezbytnosti.

Zaměstnanec musí svému zaměstnavateli oznámit potřebu doprovodu rodinného příslušníka k lékaři s dostatečným předstihem, ideálně ihned, jak se o této potřebě dozví. Zaměstnavatel může požadovat doložení návštěvy zdravotnického zařízení prostřednictvím potvrzení od lékaře, které by mělo obsahovat čas strávený v ordinaci nebo zdravotnickém zařízení. Toto potvrzení slouží jako doklad pro poskytnutí náhrady mzdy a také jako důkaz, že zaměstnanec využil pracovní volno skutečně k uvedenému účelu.

V případě, že se jedná o plánovanou návštěvu lékaře, měl by zaměstnanec volit pokud možno termín, který co nejméně naruší pracovní proces. Není-li to z objektivních důvodů možné, má zaměstnanec právo na pracovní volno i během běžné pracovní doby. Zaměstnavatel nemůže toto volno zamítnout, pokud jsou splněny zákonné podmínky pro jeho poskytnutí.

Je třeba zdůraznit, že pracovní volno pro doprovod rodinného příslušníka nelze zaměňovat s doprovodem sebe sama k lékaři. Pro vlastní návštěvu lékaře platí jiná pravidla a podmínky. Také je důležité rozlišovat mezi doprovodem k běžnému vyšetření a dlouhodobější péčí o rodinného příslušníka, která spadá pod jiný režim pracovního volna.

Zaměstnavatel může ve vnitřních předpisech stanovit konkrétnější pravidla pro poskytování tohoto typu pracovního volna, například způsob jeho oznamování nebo formu dokládání. Tato pravidla však nesmí být v rozporu se zákoníkem práce a nesmí právo zaměstnance na doprovod rodinného příslušníka k lékaři nepřiměřeně omezovat. V případě sporu je rozhodující znění zákoníku práce, který toto právo zaměstnance jednoznačně garantuje.

Při čerpání tohoto volna je zaměstnanec povinen dbát na to, aby jeho nepřítomnost v práci byla co nejkratší a aby se po skončení návštěvy lékaře neprodleně vrátil na pracoviště, pokud to časové okolnosti umožňují. Doba strávená cestou k lékaři a zpět se do pracovního volna započítává, musí však být přiměřená vzdálenosti a dostupnosti zdravotnického zařízení.

Návštěva lékaře mimo pracovní dobu

Zaměstnanci často řeší situaci, kdy potřebují navštívit lékaře mimo svou pracovní dobu. V takovém případě se nejedná o překážku v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatel není povinen poskytnout pracovní volno ani náhradu mzdy. Pokud se zaměstnanec rozhodne navštívit lékaře mimo pracovní dobu, činí tak ve svém osobním volnu a tato návštěva nemá žádný vliv na jeho pracovněprávní vztah.

Je důležité si uvědomit, že zaměstnanec má právo si zvolit, kdy lékaře navštíví, ale současně musí respektovat své pracovní povinnosti. Pokud je možné naplánovat návštěvu lékaře mimo pracovní dobu, je to dokonce považováno za vstřícný krok vůči zaměstnavateli. Někteří zaměstnavatelé tento přístup oceňují a mohou jej zohlednit při hodnocení zaměstnance nebo při poskytování benefitů.

V případě pravidelných preventivních prohlídek nebo plánovaných zákroků je vhodné se pokusit domluvit termín návštěvy lékaře tak, aby co nejméně zasahoval do pracovní doby. Zaměstnavatel však nemůže zaměstnance nutit, aby všechny návštěvy lékaře realizoval výhradně mimo pracovní dobu. Podle zákoníku práce má zaměstnanec nárok na pracovní volno k návštěvě lékaře, pokud vyšetření nebo ošetření není možné provést mimo pracovní dobu.

Při návštěvě lékaře mimo pracovní dobu není potřeba vyplňovat propustku k lékaři ani jiný obdobný doklad. Zaměstnanec není povinen zaměstnavatele o takové návštěvě informovat, pokud nemá vliv na jeho pracovní výkon nebo docházku následující pracovní den. Výjimkou může být situace, kdy lékař doporučí pracovní neschopnost nebo nějaká omezení pro výkon práce.

Je třeba zmínit, že některé kolektivní smlouvy nebo vnitřní předpisy zaměstnavatele mohou obsahovat ustanovení, která motivují zaměstnance k návštěvám lékaře mimo pracovní dobu. Může se jednat například o dodatečné benefity nebo kompenzace za to, že zaměstnanec vyřizuje své osobní záležitosti ve svém volném čase. Takové ustanovení však nesmí být v rozporu se zákoníkem práce a základními právy zaměstnance.

V praxi se často stává, že zaměstnanci preferují návštěvu lékaře mimo pracovní dobu z vlastní iniciativy, aby nenarušovali pracovní proces a nemuseli řešit administrativu spojenou s propustkou k lékaři. Tento přístup je zcela dobrovolný a nemůže být zaměstnavatelem vynucován. Zaměstnavatel by měl respektovat právo zaměstnance na návštěvu lékaře během pracovní doby, pokud to není možné jinak, a současně ocenit vstřícnost těch, kteří se snaží minimalizovat dopady na pracovní proces plánováním návštěv lékaře mimo pracovní dobu.