Vyrobte si stylové květináče z palet: Jednoduchý návod krok za krokem

Potřebné nářadí a materiál na výrobu

Pro výrobu květináčů z palet si nejdřív připravíme pracovní plac a všechno potřebné nářadí. Základem jsou samozřejmě bytelné dřevěné palety - ideálně takové, co nejsou chemicky ošetřené, ať můžeme později v klidu pěstovat bylinky nebo kytky. Víte co? Nejlepší je sehnat je od místního truhláře nebo ve stavebninách, tam většinou mají ty nejkvalitnější.

K rozebrání palety se vám bude hodit pořádné páčidlo nebo vytahovač hřebíků. Já osobně mám nejradši klasické tesařské kladivo - s tím si člověk vystačí jak při rozebírání, tak později při samotném tvoření. No a pak tu máme pilu - jestli máte doma cirkulárku, super, ušetří vám spoustu práce. Když ne, postačí i ruční, jen to bude chtít víc trpělivosti.

Na spojování prken budete potřebovat vruty - doporučuju pořídit nerezové nebo aspoň pozinkované, ať vám květináč vydrží i v dešti. Délku volte mezi 30 a 50 milimetry, podle síly prken. A nezapomeňte na šroubovák nebo vrtačku s pořádně nabitou baterkou!

Co se týče povrchové úpravy, brusný papír je základ. Dřevo pak určitě ošetřete nějakým kvalitním venkovním nátěrem - já používám nejdřív penetraci a pak lazuru, která dřevo chrání a přitom mu nechá vyniknout přirozenou kresbu.

Dovnitř květináče přijde geotextilie nebo silnější folie - tu přicvaknete sponkovačkou. Na dno nasypte vrstvu keramzitu nebo štěrku, ať může přebytečná voda odtékat. Takhle vám rostlinky nebudou zahnívat a květináč vydrží mnohem dýl.

A ještě jedna věc - při práci si chraňte ruce rukavicemi a oči brýlemi. Když budete brousit, respirátor se taky hodí. Bezpečnost především, že jo?

Rozebírání palet na jednotlivé díly

Paletové dřevo má své kouzlo a přeměnit ho v nádherný květináč není žádná věda. Klíčem k úspěchu je trpělivost při rozebírání - však to znáte, když se do něčeho pustíte moc zhurta, akorát si naděláte zbytečnou práci.

Než se do toho pustíte, mrkněte, jestli paleta není prohnilá nebo nasáklá vodou. Nejlíp se pracuje s paletami, které byly v suchu a nejsou ztrouchnivělé. Vemte si páčidlo a kladivo - to jsou vaši nejlepší kamarádi při téhle práci.

Začněte s vrchními prkny, ty jdou většinou dolů jak po másle. Prostě vsunete páčidlo mezi prkna a pomalu, milimetr po milimetru, je uvolňujete. Netlačte na to jako buldozer, dřevo vám to vrátí prasklinou přesně v místě, kde to nechcete.

S těmi bočními prkny to bývá větší oříšek. Zvlášť když narazíte na zrezlé hřebíky - to je pak potřeba trochu vychytávky. Přímočará pila umí v takových případech dělat divy, ale počítejte s tím, že prkna budou o něco kratší.

Nosné hranoly si nechte na konec, ty jsou jako poklad. Většinou jsou z nejkvalitnějšího dřeva a perfektně se hodí jako základ květináče. Průběžně si rozdělujte prkna podle toho, jak vypadají - ty pěkné dopředu, ty s jizvami dozadu.

Hřebíky ven, očistit, zkontrolovat. Každý kousek dřeva si zaslouží pozornost - přece jen, nechcete, aby se vám květináč za měsíc rozpadl. A než se pustíte do samotného tvoření, nechte dřevo pár dní odpočinout v dílně. Věřte mi, že se vám ta trpělivost vyplatí.

Příprava a broušení dřevěných částí

Pamatujete si ještě na staré dřevěné palety, co se válely za garáží? Pojďme jim dát nový život a proměnit je v nádherné květináče!

Základ úspěchu je v pečlivé přípravě dřeva - to je prostě svatá pravda. Nejdřív musíme paletu rozebrat, což není žádná věda. Stačí páčidlo, kladívko a trocha trpělivosti. Ty zarezlé hřebíky někdy pěkně zlobí, co? Ale nevzdávejte to, jde to.

Koukněte se pořádně na každou desku - plíseň, hniloba nebo velké suky jsou jasný důvod k vyřazení. Dřevo musí být zdravé jako řípa, přece jen bude čelit dešti a slunci. Třísky pryč, hřebíky ven, a jestli najdete nějakou menší prasklinu, dřevěné lepidlo je váš kamarád.

Teď přichází to nejdůležitější - broušení. Vždycky bruste po létech dřeva, nikdy ne proti nim. Začněte s hrubším papírem (40-60), pak přejděte na jemnější (80-100). Hrany musí být hlaďounké jak dětská tvářička - nikdo přece nechce při přesazování kytiček vytahovat třísky z prstů.

Fajnšmekři můžou použít i extra jemný papír (120-150). A jestli má váš květináč bydlet venku, dejte si extra záležet a použijte i nejjemnější brusivo. To dřevo vám pak poděkuje tím, jak krásně vezme ochranný nátěr.

Na závěr všechno pěkně očistíme - žádný prach nechceme. Vnitřek květináče potřebuje speciální péči proti vlhkosti, aby vám vydržel co nejdéle. S dobrou impregnací bude váš květináč ozdobou zahrady nebo balkónu na dlouhé roky.

Základní konstrukce květináče z prken

Pro výrobu květináče z prken se vyplatí sáhnout po kvalitním dřevu z rozložených palet. Nejdůležitější je pečlivě zkontrolovat každé prkno - žádná hniloba nebo stopy po škůdcích nesmí být vidět, jinak se nám květináč za chvíli rozpadne. Ideální tloušťka prken je tak 2 až 2,5 centimetru, což je u paletového dřeva běžné.

Nejdřív se pustíme do dna. Prostě položíme prkna těsně vedle sebe, aby nikde nezůstaly mezery. Na běžný květináč nám budou stačit tři nebo čtyři prkna. Ze spodu pak přiděláme dva příčné hranolky - díky nim bude květináč stabilnější a navíc se trochu zvedne nad zem, takže přebytečná voda může lépe odtékat.

Pak přijdou na řadu boční stěny - potřebujeme čtyři. Prkna můžeme dát buď na výšku nebo na šířku, ale vertikálně to vypadá líp a líp se to dělá. Do rohů přijdou hranolky, co budou o nějaký ten centimetr přesahovat nahoru i dolů. K nim pak přišroubujeme prkna na stěny.

S odvodněním si nelámejte hlavu - stačí do dna navrtat díry s průměrem tak 8-10 milimetrů. Hlavní je rozmístit je rovnoměrně po celém dně, aby se někde nedržela voda. Můžete taky nechat mezi prkny malinké škvírky.

Vnitřek květináče musíme ochránit před vlhkostí. Nejlíp poslouží kvalitní zahradní folie nebo geotextilie. Prostě ji nastřiháme, napneme a přicvakneme sponkovačkou ke stěnám. Nahoře ji přehneme přes okraj, ale bacha na záhyby - v těch by se držela voda.

Navrch můžeme dát ozdobnou lištu - vypadá to pak mnohem líp a chrání to horní hrany prken. Necháme ji trochu přesahovat ven, bude to hezký detail. Když lištu ještě zkosíme pod úhlem 45 stupňů, bude to vypadat jako od profíka.

Nakonec všechno pořádně natřeme. Určitě použijte nátěr na venkovní dřevo, co vydrží déšť i sluníčko. Dvě až tři vrstvy budou akorát, každou necháme pořádně zaschnout. Extra pozornost věnujte spodku a spojům - tam vlhkost útočí nejvíc.

Vyztužení rohů a spojů květináče

Víte, jak udělat květináč z palet, který vydrží roky? Klíčem je pořádné zpevnění rohů a spojů. Tyhle místa totiž nejvíc trpí - musí udržet tíhu hlíny, rostlin a k tomu ještě odolávat dešti a vlhku.

Nejlíp se osvědčily kovové úhelníky z pozinkovaného nebo nerezového materiálu. Dávejte je z obou stran květináče a nebojte se použít pořádné kousky - aspoň 8 centimetrů na každou stranu. Šrouby vybírejte podle síly dřeva, většinou stačí třicítky nebo čtyřicítky.

Nezapomeňte taky zpevnit svislé spoje mezi prkny. Osvědčilo se mi dát zevnitř příčné latě každých 30-40 centimetrů. Měly by přesahovat přes tři prkna a přišroubujte je pořádně - vruty by měly být dvakrát tak dlouhé jako tloušťka dřeva.

Spodek květináče potřebuje extra péči. Tady se hodí dát silnější hranoly nebo zdvojené latě. Do rohů přidejte trojúhelníkové výplně z odřezků - to květináč pěkně vyztuží. Stačí je přišroubovat a pro jistotu přilepit voděodolným lepidlem.

Než všechno sešroubujete, namažte spoje pořádným voděodolným lepidlem. Fakt to pomůže - vlhkost se pak nedostane dovnitř a květináč vydrží mnohem dýl. Všechno železo musí být buď galvanizované nebo nerezové, jinak by vám začalo rezavět.

Když děláte větší květináč nebo do něj plánujete dát vzrostlejší kytky, přidejte ještě úhlopříčné vzpěry. Dejte je mezi svislé a vodorovné části - květináč pak bude pevný jako skála. Jen si dejte záležet na přesných úhlech řezu a pořádném přišroubování.

Ošetření dřeva proti vlhkosti a hnilobě

Kdo by si pomyslel, že výroba květináčů z palet může být tak zajímavá věc? Správné ošetření dřeva je naprostý základ, protože jinak nám náš výtvor dlouho nevydrží. Však to znáte - stačí trochu vlhka a dřevo začne protestovat.

Než se pustíte do práce, vezměte si chvilku na pořádnou přípravu. Dřevo musí být čisté jako křišťál a hladké jako dětská tvářička. Viděli jste někdy, jak rychle se plíseň rozleze po neošetřeném dřevu? To je pak hotová katastrofa.

Penetrační nátěr je váš nejlepší kamarád. Vsákne se hluboko do dřeva jako voda do houby a vytvoří skvělou ochranu. A pak přijde na řadu impregnace - takový bodyguard proti všem škůdcům, co by chtěli našemu květináči ublížit.

Vnitřek květináče potřebuje extra péči. Je to jako s dobrou zimní bundou - musí být nepromokavá. Proto použijeme pořádnou hydroizolaci. A nezapomeňte na rohy a spoje, tam se ta potvora vlhkost schovává nejradši.

Venkovní strana může být paráda. Buď necháte vyniknout přírodní krásu dřeva s lazurou, nebo si pohrajete s barvami. Je to jako s oblečením - někdo má rád přírodní látky, jiný zase pestré barvy.

Spodek květináče si zaslouží zvláštní pozornost. Představte si to jako boty - taky nechcete, aby vám do nich teklo. Gumové podložky jsou jako takové malé návleky, co chrání dřevo před vlhkem od země.

Péče o květináč je jako péče o auto - pravidelné kontroly a údržba jsou základ. Jednou za rok mu dopřejte generálku a hned uvidíte, jak vám to oplatí dlouhou životností.

Vytvoření odtokových otvorů pro vodu

Pojďme si posvítit na to, jak správně vytvořit květináče z palet, aby naše rostlinky mohly prosperovat. Základem úspěchu je dokonalý odtok vody - bez něj by se rostlinkám vedlo asi stejně dobře jako nám v promáčených botách.

Než se vrhnete na vrtání, pořádně si paletu proklepněte. Hřebíky ven, zkontrolovat suky a už můžete chystat vrtačku. Otvory dělejte každých 15-20 centimetrů od sebe, jako když sázíte česnek na záhoně. Vrták o průměru 8-12 milimetrů bude akorát - představte si to jako průměr běžné tužky.

Správně odvodnit znamená mít zdravé rostliny. Je to jako s podlahou v koupelně - nikdo nechce stát ve vodě, ani naše květiny. Proto ty otvory dělejte pečlivě a kolmo, ať voda může volně odtékat. A nebojte se přidat trochu keramzitu nebo štěrku na dno - funguje to jako přírodní filtr.

Možná si říkáte, že paleta vypadá rovně, ale věřte mi, že často není. Proto si dejte tu práci a najděte nejnižší místa. Tam přidejte pár extra otvorů - voda si vždycky najde cestu dolů, tak jí v tom pojďme pomoct.

A ještě jedna věc - v zimě to chce extra péči. Zamrzlá voda dokáže být pěkně zákeřná, může roztrhat dřevo jako nic. Proto před příchodem mrazů květináče lehce nakloňte nebo podložte - vaše rostlinky vám za to poděkují zdravým růstem na jaře.

Palety jsou jako naše zahrada, dáme jim nový život a ony nám za to darují krásný domov pro naše rostliny

Adéla Procházková

Vnitřní izolace květináče fólií

Jak proměnit starou paletu v nádherný květináč? Je to jednodušší, než si myslíte! Pojďme si ukázat, jak na to.

Srdcem celého projektu je kvalitní izolace - bez ní by nám květináč dlouho nevydržel. Dřevo z palet je sice fajn materiál, ale s vodou si moc nerozumí. Proto potřebujeme pořádnou černou stavební fólii, co něco vydrží a nerozpadne se hned na sluníčku.

Než se pustíme do izolování, musíme trochu vyšperkovat vnitřek. Pryč s ostrými hroty a třísky taky nechceme - fólie není žádný pancíř! Vystřihneme ji tak, aby nám nahoře zůstalo aspoň 5 centimetrů navíc. V rozích to chce být extra pečlivý - přeložíme fólii tak, aby tam neprosakovala ani kapka.

Říkáte si, jestli jedna vrstva fólie stačí? Pro jistotu dejme dvě! První přicvakneme sponkovačkou ke stěnám (tak po 10 centimetrech) a druhou položíme jako pojistku. Pozor na ty sponky - musí být nad zeminou, jinak nám tam začne zatékat.

Co s přebytečnou vodou? No přece drenáž! Uděláme do fólie na dně malé dírky - nic většího než 5 milimetrů. A pod to šoupneme vrstvu keramzitu nebo štěrku, ať se nám to hezky odvodňuje.

Pro extra ochranu můžeme přidat geotextilii - je to jako měkká peřinka mezi fólií a hlínou. Navíc pomáhá, aby rostlinky měly akorát vody.

Nakonec přijde třešnička na dortu - pěkná dřevěná lišta na horní hranu. Nejen že to vypadá profesionálně, ale taky to chrání naši fólii. Přišroubujeme ji pořádně a natřeme stejně jako zbytek květináče.

A máme hotovo! Takový květináč vám bude dělat parádu na zahradě nebo balkóně pěkně dlouho.

Dekorativní úprava povrchu květináče

Už jste někdy přemýšleli, jak vdechnout starým paletám nový život? Pojďme si ukázat, jak proměnit obyčejné dřevo v nádherný květináč.

Parametr	Dřevěný květináč z palet	Klasický plastový květináč
Životnost	3-5 let	10+ let
Cena materiálu	0-200 Kč	100-300 Kč
Ekologičnost	Plně rozložitelný	Nerozložitelný
Váha	2-5 kg	0,2-0,5 kg
Odolnost vůči UV	Nízká	Vysoká

Nejdřív musíme dřevo pořádně obrousit - vezměte hrubší brusný papír a dejte sbohem všem třískám. Je to jako když pečujete o své ruce - napřed hrubší péče, pak jemnější hlazení papírem se zrnitostí 120-150. Věřte mi, ty hrany a spoje potřebují extra péči, jsou jako citlivá místečka, která si zaslouží zvláštní pozornost.

Dřevo je jako kůže - potřebuje svou výživu a ochranu. Kvalitní impregnace je jako opalovací krém - chrání před spálením a plísněmi. Natřete první vrstvu, nechte ji vydechnout a pak přidejte druhou. Zvlášť když má váš květináč zdobit zahradu nebo terasu.

Moření je jako malování make-upu pro dřevo - zvýrazní jeho přirozenou krásu a dodá mu šmrnc. Můžete jít do světlých tónů připomínajících ranní slunce nebo tmavších jako večerní soumrak. A co takhle vintage styl? Trochu barvy sem, trochu tam, lehce přebrousit a máte kousek s příběhem.

Pro ty, kdo mají rádi výraznější vzhled, jsou tu barvy. Interiérové květináče si lebedí v akrylových barvách, zatímco ty venkovní potřebují něco odolnějšího - jako zimní bundu proti dešti a slunci. Křídové barvy zase vytvoří útulný, domácký vzhled.

Na závěr přichází ochranná vrstva - lak nebo vosk. Je to jako průhledný štít, který chrání vaše dílo před časem a živly. U venkovních kousků nezapomeňte na UV ochranu - slunce umí být pěkně nemilosrdné.

A nakonec můžete přidat šperky - kovové ozdoby, provázky nebo jutu. Spojení dřeva a kovu je jako dobrý vztah - jeden doplňuje druhého. Přírodní provazy zase přidají ten správný venkovský šmrnc a šikovně zamaskují drobné nedokonalosti.

Umístění a plnění květináče zeminou

Květináč z palet není jen další DIY projekt - je to kousek vašeho domova, který si zaslouží pořádnou péči. Nejdůležitější je správné umístění na pevném podkladu. Víte přece, jak dokáže být zemina těžká, zvlášť když ji pořádně zalijete! Nejlíp se osvědčila betonová plocha nebo pořádná dlažba. A když nemáte ani jedno? Pár bytelných podložek udělá stejnou službu.

Než začnete sypat hlínu, nezapomeňte vnitřek pořádně ošetřit proti vodě. Stačí kvalitní nátěr nebo fest silná fólie - věřte mi, tohle vám ušetří spoustu trápení s hnilobou. Na dno pak hoďte vrstvu keramzitu nebo štěrku - tak 5-7 centimetrů bude akorát. Vaše kytky vám poděkují, protože jejich kořínky nebudou stát ve vodě.

Pro běžné kytky si vystačíte s normálním zahradnickým substrátem, do kterého přimícháte trochu kompostu. Neplňte to až po okraj - nechte aspoň 5 čísel vůli, ať vám voda nepřetéká všude kolem. Zeminu pak lehce přimáčkněte, ale ne moc - kytky potřebují vzduch stejně jako my.

U větších květináčů se vyplatí udělat dole odtokové dírky. Překryjte je geotextilií, ať vám nevyteče všechna hlína. Pro jistotu dejte mezi palety a fólii ještě starou látku nebo kokosovou rohož - lepší dvakrát měřit než jednou řezat, že?

Chcete tip na odlehčení? Do spodku můžete dát polystyren nebo prázdné petky. A nezapomínejte na pravidelnou kontrolu - občas koukněte, jestli je všechno pevné a nátěr drží.

Na balkoně to chce trochu víc přemýšlení - zkontrolujte nosnost a dejte pod květináč misku na přebytečnou vodu. Myslete taky na to, že budete potřebovat prostor kolem na zalévání a údržbu. Není nic horšího než se pak složitě protahovat mezi přerostlými květináči!