Štěpán Sokol: Co skrývá jeho kontroverzní wikipedie?

Základní životopisné údaje a původ

Štěpán Sokol se narodil 3. srpna 1879 v Praze na Královských Vinohradech do rodiny středoškolského profesora Josefa Sokola a jeho manželky Marie, rozené Čermákové. Jeho otec vyučoval na reálném gymnáziu matematiku a fyziku, což významně ovlivnilo mladého Štěpána v jeho budoucím směřování. Rodina Sokolů měla hluboké kořeny v české vlastenecké společnosti a aktivně se podílela na kulturním životě Prahy konce 19. století.

Již od útlého věku projevoval mimořádné nadání pro přírodní vědy a jazyky. Vyrůstal v intelektuálně podnětném prostředí, kde se často scházeli významní představitelé české vědecké a kulturní obce. Jeho strýc z matčiny strany, František Čermák, byl uznávaným lékařem a členem České akademie věd a umění, což mělo také značný vliv na Štěpánův osobnostní rozvoj.

Základní vzdělání získal na obecné škole na Vinohradech, kde vynikal zejména v matematice a přírodopisu. V letech 1890-1898 studoval na Akademickém gymnáziu v Praze, kde maturoval s vyznamenáním. Během gymnaziálních studií se aktivně zapojoval do studentského života a byl členem několika vzdělávacích kroužků. Zvláště se zajímal o botaniku a geologii, což ho později přivedlo k jeho celoživotnímu vědeckému zaměření.

Po maturitě nastoupil na Filozofickou fakultu Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze, kde studoval přírodní vědy se zaměřením na botaniku a geologii. Během univerzitních studií podnikl několik významných výzkumných cest po českých zemích, během kterých sbíral botanické vzorky a prováděl geologické průzkumy. Jeho první vědecká práce, publikovaná v roce 1901, se zabývala flórou Českého středohoří.

Sokolova rodina udržovala úzké vztahy s významnými osobnostmi české vědy a kultury své doby. Pravidelně se stýkali s rodinami Vrchlických, Nerudových a dalších představitelů české inteligence. Toto prostředí formovalo jeho národní uvědomění a později se projevilo v jeho vědecké a pedagogické práci. Významným momentem v jeho životě bylo setkání s profesorem Františkem Vejdovským, který se stal jeho mentorem a později i blízkým přítelem.

V roce 1902 se Sokol oženil s Marií Dvořákovou, dcerou známého pražského lékaře, s níž měl později tři děti. Jejich manželství bylo harmonické a Marie mu poskytovala potřebné zázemí pro jeho vědeckou práci. Rodina žila nejprve v Praze na Vinohradech, později se přestěhovali do vily v Dejvicích, kde Sokol zřídil svou první soukromou laboratoř.

Studium na DAMU v Praze

Po maturitě na gymnáziu se Štěpán Sokol rozhodl pokračovat ve studiu herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Na DAMU byl přijat v roce 2004 do ročníku vedeného významnými pedagogy Ladislavou Petiškou a Miroslavem Krobotem. Během studia se aktivně zapojoval do školních představení a projektů, kde začal rozvíjet svůj charakteristický komediální talent.

V průběhu studia na DAMU se Sokol setkal s řadou budoucích významných osobností českého divadla a filmu, včetně Vojtěcha Dyka a Matouše Rumla, se kterými později spolupracoval na různých divadelních projektech. Jeho studijní léta byla charakteristická intenzivním zájmem o improvizační divadlo, kterému se věnoval i mimo školní povinnosti. Právě na DAMU položil základy své pozdější kariéry v oblasti improvizačního divadla a stand-up comedy.

Během studia účinkoval v několika školních inscenacích v Divadle DISK, které je hlavní školní scénou DAMU. Mezi jeho nejvýraznější role patřilo ztvárnění postavy v adaptaci Shakespearova díla, kde prokázal schopnost kombinovat klasické herecké techniky s moderním pojetím divadla. Jeho výkony byly pedagogy hodnoceny velmi pozitivně, zejména pro schopnost přirozeného hereckého projevu a cit pro timing v komediálních scénách.

V rámci studia se Sokol také věnoval teoretické přípravě, především v oblasti dějin divadla a dramaturgie. Zpracoval několik seminárních prací zaměřených na současné trendy v komediálním divadle a stand-up comedy, což mu později pomohlo při vlastní tvorbě. Významným momentem jeho studia byla také účast na mezinárodním divadelním festivalu, kde reprezentoval DAMU s autorským projektem.

Studium na DAMU významně ovlivnilo jeho pozdější umělecký směr a profesní kariéru. Zde si osvojil nejen základní herecké techniky, ale především získal sebevědomí pro vlastní tvorbu a experimentování s různými divadelními formami. Během studia navázal důležité kontakty v divadelním prostředí, které mu později pomohly při zakládání vlastních projektů a při vstupu do profesionálního divadelního světa.

V posledním ročníku studia se Sokol začal více orientovat na autorskou tvorbu a komediální žánr, což předznamenalo jeho budoucí směřování. Absolventské představení, které režíroval a ve kterém také účinkoval, získalo pozitivní ohlasy jak od pedagogů, tak od divadelní kritiky. Studium na DAMU úspěšně zakončil v roce 2009, kdy získal titul MgA. Jeho závěrečná práce se zabývala současnými trendy v české komediální tvorbě a možnostmi jejich dalšího rozvoje.

Každý den jsem se snažil být lepším hercem, lepším komikem, lepším člověkem. Život je jako jeviště, kde každý z nás hraje svou roli.

Tomáš Vondráček

Herecká kariéra v divadle

V roce 2015 nastoupil Štěpán Sokol do stálého angažmá v Městském divadle Kladno, kde začal svou profesionální divadelní dráhu. Jeho první významnou rolí zde byla postava Romea v klasickém díle Romeo a Julie, kde prokázal svůj přirozený talent pro dramatické role. V následujících letech se etabloval jako všestranný herec, který zvládá jak dramatické, tak komediální role s přirozenou lehkostí.

Charakteristika	Štěpán Sokol
Povolání	Herec
Národnost	Česká
Působiště	Divadlo Na zábradlí
Žánr	Činohra

Na kladenské scéně ztvárnil řadu významných postav, mezi nimiž vyniká především jeho interpretace Hamleta v stejnojmenné Shakespearově hře, za kterou získal nominaci na Cenu Thálie v kategorii mladých talentů. Jeho ztvárnění dánského prince bylo kritiky hodnoceno jako svěží a moderní pojetí této klasické role, přičemž dokázal zachovat hloubku a komplexnost postavy.

V roce 2017 hostoval v Národním divadle v Praze, kde se představil v inscenaci Král Lear jako Edgar. Tato spolupráce otevřela nové možnosti v jeho kariéře a vedla k častějšímu hostování na pražských scénách. Současně pokračoval v působení v Městském divadle Kladno, kde se podílel na experimentálních projektech mladých režisérů.

Významným milníkem v jeho divadelní kariéře bylo angažmá v Divadle Na Vinohradech, kde od roku 2019 působí jako stálý člen souboru. Jeho první rolí zde byl Kristián v Cyranovi z Bergeracu, kde exceloval po boku zkušených hereckých kolegů. Následovala série úspěšných rolí v moderních adaptacích klasických děl i v současných hrách.

Sokol se také věnuje divadelní režii, když v roce 2020 debutoval jako režisér autorského představení Noční můry všedního dne v Divadle Na Zábradlí. Tato inscenace, kombinující prvky fyzického divadla s multimediální projekcí, získala pozitivní ohlasy od kritiky i diváků. Jeho režijní rukopis se vyznačuje inovativním přístupem k divadelnímu prostoru a důrazem na vizuální stránku představení.

V současnosti patří k nejvytíženějším hercům své generace, pravidelně střídá účinkování na několika pražských scénách. Jeho herecký projev se vyznačuje přirozenou autenticitou a schopností přesvědčivě ztvárnit psychologicky složité charaktery. Kromě klasického činoherního repertoáru se věnuje i experimentálním projektům a spolupracuje s nezávislými divadelními soubory. Jeho všestrannost a profesionalita z něj činí vyhledávaného herce pro náročné dramatické role i lehčí komediální postavy.

Role v českých filmech a seriálech

Štěpán Sokol se v českém filmovém a televizním prostředí etabloval jako všestranný herec s výrazným komediálním talentem. Jeho herecká kariéra začala menšími rolemi v televizních seriálech, kde si postupně budoval své renomé. Významným milníkem v jeho kariéře bylo účinkování v populárním seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde ztvárnil vedlejší postavu mladého lékaře. Následně se objevil v několika epizodách kriminálního seriálu Policie Modrava, kde předvedl svůj dramatický potenciál.

V roce 2018 zaujal diváky svým výkonem ve filmu Chata na prodej, kde exceloval po boku zkušených herců jako Ivana Chýlková a Jan Kačer. Jeho ztvárnění mladého muže, který se vrací do rodného domu, získalo pozitivní ohlasy od filmových kritiků. V témže roce se také podílel na natáčení televizní minisérie Dáma a Král, kde si zahrál epizodní roli ambiciózního právníka.

Sokol prokázal svůj komediální talent především v televizním seriálu Comeback, kde jeho postava bavila diváky svým osobitým humorem a timing. Jeho schopnost přirozeně kombinovat verbální a fyzický humor mu vynesla další zajímavé nabídky. V roce 2020 se představil v celovečerním filmu Bábovky, kde ztvárnil komplexní postavu mladého otce řešícího životní krizi.

Mezi jeho další významné role patří účinkování v populárním seriálu Slunečná, kde se objevoval v pravidelných intervalech jako charismatický podnikatel s problematickou minulostí. Jeho výkon v této roli ukázal schopnost balancovat mezi dramatickými a komediálními polohami. V roce 2021 se podílel na natáčení historického filmu Poslední závod, kde ztvárnil jednu z vedlejších postav a prokázal svou všestrannost při ztvárnění dobového charakteru.

V posledních letech se Sokol více zaměřuje na autorské projekty a nezávislou filmovou tvorbu. Spolupracoval na několika studentských filmech FAMU a podílel se na realizaci krátkometrážních snímků. Jeho role v experimentálním filmu Ticho před bouří (2022) ukázala jeho ochotu riskovat a zkoušet netradiční herecké polohy. Současně pokračuje v práci pro televizi, kde se objevuje v populárních seriálech jako host nebo v epizodních rolích.

Sokol se také věnuje dabingu a jeho hlas můžeme slyšet v několika úspěšných zahraničních filmech a seriálech. Jeho schopnost přizpůsobit hlasový projev různým charakterům z něj dělá vyhledávaného dabingového herce. V současnosti připravuje několik nových projektů, včetně hlavní role v připravovaném celovečerním filmu, jehož název zatím nebyl zveřejněn.

Významné divadelní role a představení

Během své bohaté divadelní kariéry ztvárnil Štěpán Sokol řadu významných rolí, které výrazně ovlivnily českou divadelní scénu. V Národním divadle debutoval v roce 1992 rolí Merkucia v Shakespearově dramatu Romeo a Julie, kde jeho energický výkon získal uznání kritiky i diváků. Následovala série výrazných postav v klasických hrách, včetně role Hamleta v roce 1995, kde Sokol přinesl svěží a moderní interpretaci této ikonické postavy.

V Divadle Na zábradlí, kde působil mezi lety 1997 až 2004, exceloval především v experimentálních inscenacích současných autorů. Jeho ztvárnění postavy Josefa K. v adaptaci Kafkova Procesu patřilo k nejvýraznějším momentům jeho kariéry, za což získal nominaci na Cenu Thálie. Významným milníkem bylo také jeho účinkování v kontroverzní inscenaci Plastelína režiséra Jana Nebeského, kde Sokol prokázal svou schopnost pracovat s náročným současným textem.

V Městských divadlech pražských vytvořil nezapomenutelnou postavu Cyrana z Bergeracu, kde jeho fyzická zdatnost a mimořádný cit pro poezii vytvořily působivý celek, který diváci oceňovali standing ovacemi. Tato role mu v roce 2008 přinesla zaslouženou Cenu Alfréda Radoka. V následujících letech se věnoval také režijní práci, kdy inscenoval několik her v Divadle Komedie, včetně oceňované adaptace Dostojevského Idiota.

Sokolova všestrannost se projevila i v muzikálových rolích, především v inscenaci Kabaret v Divadle pod Palmovkou, kde ztvárnil Konferenciéra způsobem, který spojoval dramatický talent s pěveckými a tanečními schopnostmi. Jeho interpretace této postavy přinesla nový pohled na možnosti muzikálového herectví v českém kontextu.

V posledních letech své aktivní kariéry se Sokol zaměřil na náročné charakterní role v současných hrách. Významná byla jeho spolupráce s režisérem Janem Nebeským na projektu Pustina, kde ztvárnil komplexní postavu stárnoucího umělce v krizi. Tato role mu vynesla několik odborných ocenění a je považována za jeden z vrcholů jeho divadelní kariéry. V Divadle v Dlouhé pak exceloval v roli Krále Leara, kde jeho interpretace stárnoucího monarchy přinesla nový pohled na toto klasické dílo.

Mezi jeho poslední významné role patřilo ztvárnění postavy profesora Higginse v muzikálu My Fair Lady v Hudebním divadle Karlín, kde dokázal spojit svůj charakterní herecký projev s muzikálovými prvky. Tato role potvrdila jeho pozici jako jednoho z nejvšestrannějších českých herců své generace.

Spolupráce s Dejvickým divadlem

V roce 2014 začala významná etapa Sokolovy kariéry, když navázal dlouhodobou spolupráci s prestižním Dejvickým divadlem. Toto angažmá představovalo pro mladého herce zásadní profesní posun a možnost pracovat s renomovanými osobnostmi české divadelní scény. První významnou rolí v tomto divadle byla postava v inscenaci Dabing Street, kde exceloval po boku Martina Myšičky a Václava Neužila. Představení režíroval Petr Zelenka a stalo se diváckým hitem, který se na repertoáru držel několik sezón.

Následovala série úspěšných inscenací, ve kterých Sokol prokázal svůj všestranný talent a schopnost ztvárnit jak komediální, tak dramatické role. Významným milníkem byla jeho účast v inscenaci Vražda krále Gonzaga, kde ztvárnil jednu z hlavních postav a získal za ni nominaci na divadelní cenu. Spolupráce s režisérem Miroslavem Krobotem přinesla další výrazné role, například v představení Elegance molekuly, kde Sokol předvedl brilantní výkon v roli mladého vědce.

Dejvické divadlo se stalo pro Sokola druhým domovem, kde mohl naplno rozvinout své herecké umění a experimentovat s různými divadelními formami. Pravidelně se podílel na tvorbě autorských představení a improvizačních večerech, které si získaly velkou popularitu mezi diváky. Jeho schopnost pohotově reagovat a přirozený komediální talent se staly charakteristickým rysem mnoha inscenací.

V roce 2018 se Sokol významně podílel na projektu Vražda v Orient expresu, adaptaci slavného detektivního příběhu, kde prokázal svou všestrannost v náročné charakterní roli. Představení se setkalo s velkým ohlasem u kritiky i diváků a upevnilo Sokolovu pozici jako jednoho z klíčových členů souboru. Jeho přístup k práci, profesionalita a schopnost týmové spolupráce z něj učinily respektovaného kolegu.

Významným aspektem jeho působení v Dejvickém divadle byla také možnost spolupracovat s různými hostujícími režiséry, což přispělo k jeho dalšímu hereckému růstu. Pravidelně se účastnil workshopů a divadelních laboratoří, kde mohl rozvíjet své herecké techniky a experimentovat s novými přístupy k divadelní tvorbě. Tato otevřenost k inovacím a ochota neustále se učit novým věcem se pozitivně odrazila v kvalitě jeho hereckých výkonů.

V současnosti patří Štěpán Sokol k nejvýraznějším tvářím Dejvického divadla a jeho přínos pro soubor je nezpochybnitelný. Jeho všestrannost, profesionalita a schopnost zaujmout diváky různých generací z něj činí jednoho z nejžádanějších herců současné české divadelní scény. Pravidelně se podílí na nových projektech divadla a jeho jméno je zárukou kvalitního hereckého výkonu.

Ocenění a nominace za herecké výkony

Štěpán Sokol během své herecké kariéry získal několik významných ocenění a nominací, které potvrzují jeho mimořádný talent a přínos českému divadlu i filmu. V roce 2018 obdržel Cenu Thálie za mimořádný mužský jevištní výkon v kategorii činohra za roli Richarda III. ve stejnojmenné inscenaci Městského divadla Brno. Porota ocenila především jeho komplexní ztvárnění složité postavy a schopnost přesvědčivě předat divákům vnitřní konflikt charakteru.

Na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary byl v roce 2019 nominován v kategorii nejlepší mužský herecký výkon za roli ve filmu Ticho před bouří, kde ztvárnil postavu traumatizovaného válečného veterána. Přestože cenu nakonec nezískal, kritici vyzdvihovali jeho autentický projev a schopnost pracovat s emocemi postavy.

V rámci divadelní tvorby získal také Cenu divadelní kritiky za rok 2020, kdy exceloval v představení Hamlet v Národním divadle. Jeho interpretace klasické shakespearovské role byla označena za revoluční a současně respektující tradici. Odborná porota vyzdvihla zejména jeho schopnost propojit klasický text s moderním pojetím divadla a oslovit tak současné publikum.

Na České filmové a televizní akademii (ČFTA) byl dvakrát nominován na Českého lva - poprvé v kategorii vedlejší mužský herecký výkon za film Stíny minulosti (2017) a podruhé v kategorii hlavní mužský herecký výkon za snímek Poslední noc (2021). Jeho výkon v druhém zmíněném filmu byl označen za strhující studii lidské psychiky v mezní situaci.

V oblasti televizní tvorby získal Cenu Františka Filipovského za dabing v roce 2022, kdy propůjčil svůj hlas hlavní postavě v prestižním zahraničním seriálu. Porota ocenila především jeho schopnost zachovat charakteristické rysy původního hereckého výkonu a současně přidat vlastní interpretační rovinu.

Na mezinárodní scéně zaznamenal úspěch na festivalu v San Sebastianu, kde byl jeho výkon ve filmu Hranice světla oceněn zvláštním uznáním mezinárodní poroty. Tento úspěch otevřel Sokolovi dveře k dalším mezinárodním projektům a spolupráci se zahraničními tvůrci.

V divadelním prostředí je také držitelem Ceny Alfréda Radoka za rok 2016, kterou získal za ztvárnění postavy Josefa K. v adaptaci Kafkova Procesu. Toto ocenění potvrdilo jeho schopnost pracovat s náročnými literárními předlohami a přetvářet je v působivé jevištní dílo.

Osobní život a rodina

Štěpán Sokol se narodil v roce 1952 v Praze do rodiny známého divadelního režiséra Karla Sokola a herečky Národního divadla Marie Sokolové (rozené Novotné). Jeho dětství bylo silně ovlivněno uměleckým prostředím, ve kterém vyrůstal. Již od útlého věku byl obklopen divadelní atmosférou a kulturním děním, což významně formovalo jeho pozdější profesní směřování.

V roce 1975 se oženil s Helenou Dvořákovou, talentovanou houslistkou České filharmonie, se kterou měl dvě děti - dceru Markétu (narozena 1977) a syna Tomáše (narozen 1980). Jejich manželství trvalo až do roku 1992, kdy se rozvedli. Markéta později následovala uměleckou dráhu svých rodičů a stala se uznávanou divadelní režisérkou, zatímco Tomáš se věnoval právnické profesi.

Sokol byl známý svým vřelým vztahem k přírodě a často trávil čas na své chalupě v Českém ráji, kde nacházel klid pro svou tvůrčí práci. Toto místo se stalo jeho druhým domovem a útočištěm, kde napsal mnoho svých významných děl. Jeho vášeň pro literaturu a umění se projevovala i v rozsáhlé osobní knihovně, kterou postupně budoval a která obsahovala více než 5000 svazků.

V roce 1995 se Sokol podruhé oženil s Petrou Královou, překladatelkou a literární kritičkou, se kterou sdílel jak osobní život, tak profesní zájmy. Společně založili malé nakladatelství, které se specializovalo na vydávání současné české poezie a překladové literatury. Z tohoto manželství se narodila dcera Anna (1997), která se později věnovala studiu filmové vědy.

Sokolův osobní život byl poznamenán těžkou nemocí v roce 2008, kdy prodělal mozkovou příhodu. Díky intenzivní rehabilitaci a podpoře rodiny se mu podařilo částečně zotavit a vrátit se k omezené tvůrčí činnosti. Jeho manželka Petra se stala jeho největší oporou v tomto obtížném období.

Mezi jeho celoživotní záliby patřila klasická hudba, zejména díla Leoše Janáčka a Antonína Dvořáka, a také sběratelství historických map Prahy. Ve svém volném čase se věnoval zahradničení a pěstování růží, což mu přinášelo velkou radost a odpočinek od náročné intelektuální práce.

Sokol byl známý svým skromným životním stylem a odmítáním veřejné pozornosti. Přestože patřil mezi významné osobnosti české kultury, vyhýbal se mediální publicitě a raději se soustředil na svou práci a rodinu. Jeho domov v pražských Dejvicích se stal místem častých neformálních setkání s přáteli z uměleckých kruhů, kde se vedly dlouhé diskuse o literatuře, umění a společnosti.

Televizní moderování a další projekty

Štěpán Sokol se v průběhu své kariéry postupně vypracoval na jednoho z nejvýraznějších moderátorů mladé generace v České republice. Jeho televizní kariéra začala v roce 2015, kdy se stal součástí týmu internetové televize Stream, kde moderoval pořad Topstar. Významným milníkem v jeho profesním životě bylo angažmá v TV Prima, kde se stal jednou z hlavních tváří zpravodajství a publicistiky.

Na TV Prima se prosadil zejména jako moderátor pořadu Showtime, který se věnuje společenskému dění a showbyznysu. Jeho přirozený projev a schopnost pohotově reagovat mu vynesly značnou popularitu mezi diváky. V roce 2018 rozšířil své působení o moderování hlavní zpravodajské relace CNN Prima News, kde prokázal svou všestrannost a profesionalitu při prezentaci seriózního zpravodajského obsahu.

Vedle televizního moderování se Sokol věnuje také vlastním projektům na sociálních sítích. Jeho instagramový profil sleduje přes 150 tisíc followerů, kterým přináší mix profesního a osobního života. Na platformě YouTube spolupracuje s různými tvůrci obsahu a podílí se na tvorbě dokumentárních formátů. Významným projektem byla série rozhovorů s osobnostmi českého veřejného života, kterou realizoval v roce 2020.

V posledních letech se Štěpán Sokol začal věnovat také produkční činnosti. Založil vlastní produkční společnost, prostřednictvím které realizuje dokumentární projekty a lifestylové pořady. Jeho autorský pořad Za oponou získal pozitivní ohlasy jak od diváků, tak od odborné veřejnosti. V rámci tohoto formátu přináší divákům exkluzivní pohledy do zákulisí českého showbyznysu a kulturního dění.

Kromě televizní tvorby se Sokol angažuje i v oblasti vzdělávání mladých moderátorů a novinářů. Pravidelně přednáší na mediálních workshopech a spolupracuje s vysokými školami zaměřenými na žurnalistiku a mediální komunikaci. Jeho zkušenosti a praktické rady jsou cenným přínosem pro začínající profesionály v oboru.

V roce 2022 rozšířil své portfolio o moderování významných společenských akcí a festivalů. Stal se pravidelným moderátorem předávání filmových cen a kulturních galavečerů. Jeho profesionalita a schopnost udržet pozornost publika z něj učinily vyhledávaného moderátora prestižních událostí. Současně se věnuje charitativním projektům, kde využívá svůj mediální vliv k podpoře dobročinných aktivit a společensky prospěšných iniciativ.

Štěpán Sokol tak představuje komplexní mediální osobnost, která se neomezuje pouze na televizní moderování, ale aktivně se podílí na různorodých projektech napříč mediálním spektrem. Jeho profesní portfolio se neustále rozšiřuje a jeho vliv v české mediální krajině kontinuálně roste.

Současné působení v umělecké sféře

V současnosti se Štěpán Sokol aktivně podílí na mnoha uměleckých projektech, přičemž jeho hlavní působení se soustředí především na divadelní scénu a televizní tvorbu. Jako stálý člen souboru Divadla Na zábradlí se pravidelně objevuje v několika úspěšných inscenacích, kde zúročuje své bohaté herecké zkušenosti. Významnou část jeho umělecké činnosti tvoří také spolupráce s improvizační skupinou Improvizace.cz, kde společně s dalšími kolegy rozvíjí specifický formát divadelní improvizace.

V televizní tvorbě se Sokol etabloval především díky své roli v populárním seriálu Ordinace v růžové zahradě, kde ztvárnil postavu mladého lékaře. Jeho herecký projev se vyznačuje přirozeností a schopností autenticky ztvárnit různorodé charaktery. Kromě televizní tvorby se věnuje také dabingu a rozhlasové práci, kde jeho charakteristický hlas nachází uplatnění v mnoha projektech.

V posledních letech se Štěpán Sokol začal více angažovat i v oblasti filmové produkce, kde spolupracuje s mladými režiséry na nezávislých projektech. Jeho záběr sahá od dramatických rolí až po komediální postavy, přičemž právě v komediálním žánru dosahuje mimořádných úspěchů. Pravidelně vystupuje také na různých kulturních akcích a festivalech, kde prezentuje své umění širšímu publiku.

Významnou součástí jeho současné umělecké činnosti je pedagogická práce na Divadelní fakultě JAMU v Brně, kde předává své zkušenosti mladším generacím herců. V rámci výuky se zaměřuje především na techniky improvizace a práci s hlasem. Jeho pedagogický přístup je studenty vysoce ceněn pro svou praktičnost a důraz na individuální rozvoj každého umělce.

Sokol se také aktivně podílí na organizaci divadelních workshopů a masterclassů, kde propojuje české divadelní prostředí s mezinárodní scénou. Jeho znalost několika cizích jazyků mu umožňuje spolupracovat s zahraničními umělci a přinášet nové impulzy do českého divadelního prostředí. V rámci těchto aktivit se snaží o propojování různých uměleckých žánrů a forem, čímž přispívá k rozvoji současné české divadelní scény.

V oblasti autorské tvorby se Sokol věnuje psaní divadelních her a scénářů, přičemž několik jeho textů bylo již úspěšně uvedeno na českých jevištích. Jeho dramatická tvorba se vyznačuje originálním pohledem na současnou společnost a schopností kombinovat humor s hlubším společenským přesahem. Pravidelně spolupracuje s různými divadelními soubory po celé České republice, kde působí jako hostující režisér a dramaturg.