Kino Haječek ožívá: Legendární biograf se vrací do centra města

Historie kina Haječek v Českých Budějovicích

Kino Haječek, naše milovaná budějovická kulturní památka, píše svůj příběh už od roku 1912. Na rohu Pražské a Na Sadech vyrostlo z bývalého hostince U Zelené ratolesti něco výjimečného - díky odvážnému nápadu Josefa Němce, který vsadil na sílu filmového plátna.

Představte si ty první projekce - tiché obrazy ožívaly pod prsty místního pianisty Františka Kovaříka, který tu po patnáct let vdechoval němým filmům duši svou hudbou. To byly časy! Dvacátá léta přinesla první velkou změnu - sál už pojal 300 nedočkavých diváků a technika? Ta šla s dobou.

A pak přišel zvuk! Rok 1935 znamenal pro Haječek totální proměnu - zbrusu nová aparatura Philips otevřela dveře do světa mluvených příběhů. I během války, kdy se musely promítat německé filmy, si kino zachovalo svou důstojnost. Po roce 1945 sice změnilo majitele, ale ne duši.

Šedesátky? To byla jízda! Festivaly, premiéry, slavní hosté... Pamětníci dodnes vzpomínají, jak v roce 1963 král komiků Vlasta Burian osobně uvedl své nezapomenutelné filmy. A sedmdesátky? Široké plátno otevřelo nové horizonty.

Devadesátky přinesly krizi - multikina lákala davy a náš Haječek bojoval o přežití. Rok 1998 mohl být poslední, nebýt srdcařů, kteří se za své kino postavili. Díky nim můžeme i dnes v digitalizovaném sále objevovat kouzlo artových snímků.

Dneska je Haječek víc než kino - je to místo setkávání, diskuzí a objevování. V jeho zdech stále dýchá atmosféra starých časů, i když technika je už dávno v 21. století. Je důkazem, že některé věci prostě nezestárnou - jen dozrají jako dobré víno.

Založení prvního letního biografu v roce 1932

Představte si teplý letní večer roku 1932 v Českých Budějovicích. V malebném Háječku se právě rodí něco výjimečného - první letní biograf pod širým nebem. Za tímhle báječným nápadem stál místní nadšenec a podnikatel František Háječek, který dokázal proměnit obyčejnou zahradu u restaurace v kouzelné místo, kde se psala filmová historie.

Mezi košatými stromy se třpytilo promítací plátno jako bílá perla. Čtyři stovky sedaček čekaly na první diváky, kteří sem v červnu 1932 přišli s očekáváním v očích. A nebyli zklamaní! Večerní promítání mělo svoje neopakovatelné kouzlo - šumění listí, vůně květin ze zahrad a magická atmosféra filmu splývaly v jeden nezapomenutelný zážitek.

Od května do září, když počasí přálo, ožíval Háječek filmovými příběhy. Lidi sem chodili nejen na filmy, ale taky za tou jedinečnou atmosférou. Kde jinde si můžete dát limonádu nebo pivo, zatímco nad hlavou vám svítí hvězdy a na plátně běží nejnovější československé nebo zahraniční trháky?

Háječek myslel na všechno - moderní promítačky, kvalitní zvuk, útulný bufet i přístřešek pro případ, že by se nebe zamračilo. A co bylo nejlepší? Vstupné si mohl dovolit opravdu každý. V době, kdy mnoho lidí počítalo každou korunu, to byl dar z nebes.

Háječkův biograf se stal legendou a inspirací pro ostatní. Lidé sem jezdili z celého kraje na premiéry nebo speciální filmové večery. Byla to zkrátka kulturní událost, na kterou se nezapomíná.

Dneska, když se projdete Háječkem, pořád tam můžete cítit tu magickou atmosféru prvních projekcí. I když už je všechno modernější, ten původní duch letního biografu žije dál. A za to všechno vděčíme jednomu nadšenci, který se nebál své sny proměnit ve skutečnost.

V kině Haječek jsem prožil své první rande, první polibek a první lásku. Bylo to místo, kde se zastavil čas a svět kolem nás přestal existovat.

Květoslav Němec

Původní dřevěná konstrukce a kapacita hlediště

Když se řekne kino Háječek, mnozí si vybaví tu nádhernou dřevěnou stavbu, která už desítky let přitahuje filmové nadšence. Tahle perla mezi biografy vznikla v roce 1921 pod rukama šikovného tesařského mistra Nováka. A nebyla to jen tak ledajaká stavba - každý trám, každé prkno mělo svůj příběh, vše pocházelo z okolních lesů.

Parametr	Kino Haječek
Lokace	Strakonice
Typ	Letní kino
Provoz	Sezónní (letní měsíce)
Region	Jihočeský kraj
Země	Česká republika

Představte si tu atmosféru - 289 diváků se tísnilo v útulném hledišti, rozdělené do tří sekcí jako dobře promyšlená skládačka. Ti šťastlivci v posledních třech řadách měli dokonce VIP výhled díky chytrému vyvýšení sedadel. To bylo něco, co?

Strop? Hotové mistrovské dílo! Trámy nesloužily jen jako opora, ale byly součástí promyšleného akustického systému. Zvuk se odrážel od speciálně tvarovaných dřevěných panelů tak dokonale, že by tomu moderní zvukaři jen tiše záviděli.

V zimě hřála dvě mohutná litinová kamna - to si asi umíte představit tu romantiku, když se v sále rozvonělo dřevo! No a větrání? Důmyslný systém oken a střešních otvorů, které se ovládaly jako na zaoceánském parníku.

Promítací kabina byla jako pevnost - oddělená protipožární stěnou a vybavená vlastním únikovým východem. Původní promítačka značky Ernemann byla jako Mercedes mezi promítacími stroji své doby.

Rok 1962 přinesl největší proměnu - ocelové nosníky zpevnily konstrukci a sedadla se trochu rozvolnila na 265 míst. Ale ten jedinečný šarm? Ten zůstal. Vždyť Háječek nebyl jen kino - byl to kus historie, místo, kde se psaly příběhy nejen na plátně, ale i v životech návštěvníků.

Významné období největší návštěvnosti 60. let

V šedesátých letech se kino Háječek stalo skutečným klenotem našeho města. Představte si ty davy nadšených diváků, kteří se každý večer hrnuli do promítacího sálu pro 400 lidí - a věřte nebo ne, často bylo nacpáno k prasknutí! Od úterý do neděle se tady odehrávaly malé zázraky na plátně.

Pamatujete si ještě na legendární Starce na chmelu nebo nezapomenutelného Limonádového Joea? Tyhle pecky tady běžely jedna za druhou. Háječek nebyl jen obyčejné kino - byl to náš druhý domov, kde jsme se potkávali s přáteli, zamilovávali se a snili s otevřenýma očima.

Když v roce 1964 přivezli nový projektor Meopta UM 70/35, to bylo něco! Širokoúhlé filmy najednou vypadaly jako živé a my jsme měli pocit, že sedíme v nejmodernějším kině v republice. A ty fronty na sobotní dětská představení? Už hodinu předem se táhly až za roh a promítači museli často improvizovat s přidáváním židlí.

Léto '67 přineslo další revoluci - klimatizaci! Konečně jsme se mohli soustředit na film, i když venku bylo na padnutí. V roce 1968 chodilo v průměru neuvěřitelných 320 lidí na jedno promítání - to už něco znamená, ne?

Festival československého filmu v roce 1965 byl třešničkou na dortu. Když tehdy přijel Menšík s Sovákem, to bylo něco! Sedět s nimi v jednom sále a poslouchat jejich historky po promítání - na to se nezapomíná.

Konec šedesátých let? To byl Háječek na absolutním vrcholu. Vůně popcornu se mísila s očekáváním dalšího filmového zážitku a my všichni jsme byli součástí něčeho výjimečného. Byl to víc než biograf - byl to náš kulturní stánek, kde se psaly příběhy našich životů.

Rekonstrukce a modernizace v průběhu let

Kino Háječek - příběh proměn legendárního městského kina

První velká proměna našeho oblíbeného kina přišla v roce 1965. Tehdy se diváci konečně dočkali pohodlnějších čalouněných sedaček místo tvrdých dřevěných lavic. Zvuk se krásně rozléhal celým sálem díky novým akustickým obkladům - žádné více echo nebo špatně slyšitelné dialogy!

Sedmdesátá léta přinesla zateplení, nová okna a konečně pořádné topení. Pamatujete si ještě původní secesní fasádu? Ta prošla citlivou modernizací, ale svůj půvab si zachovala. Ve foyer přibyla prostornější pokladna a šatna, kde už se nemuselo čekat v dlouhých frontách.

Rok 1988 znamenal revoluci v podobě systému Dolby Stereo. To bylo něco! Nové plátno, lepší osvětlení a hlavně - pohodlí pro 320 návštěvníků. Už žádné mačkání se v přeplněném sále.

Devadesátky odstartovaly éru bezbariérového přístupu. Konečně kvalitní klimatizace - v létě už se nikdo nemusel ovívat programem jako improvizovaným vějířem.

Nové milénium přivítalo Háječek s Dolby Digital zvukem. A pak přišel rok 2011 - 4K projektor a 3D systém posunuly zážitek z filmu na úplně novou úroveň.

V letech 2015-2016 dostalo kino současnou podobu. Pohodlné sedačky s držáky na pití, nové podlahy a moderní občerstvení přímo v budově - už žádné odbíhání do večerky přes ulici!

Dnes se můžeme pochlubit špičkovým Dolby Atmos zvukem z roku 2019. A přesto si Háječek zachoval své kouzlo starého dobrého městského kina, kde se člověk cítí jako doma. Není to úžasné, jak se dá skloubit historie s moderními technologiemi?

Současný stav a vybavení letního kina

Letní kino Háječek v Českých Budějovicích se za poslední roky proměnilo k nepoznání. Představte si příjemný letní večer v rozlehlém areálu pro tisícovku návštěvníků, kde si můžete vybrat, jestli se usadíte na nostalgické dřevěné lavičky nebo si dopřejete větší pohodlí na moderních plastových sedačkách.

Pamatujete na ty časy, kdy se člověk bál, že mu ujde důležitá scéna kvůli špatné kvalitě obrazu? To už je naštěstí minulost! Špičková digitální projekce z roku 2019 spolu s dokonalým Dolby Digital zvukem promění každý film v nezapomenutelný zážitek. A když se díváte na obrovské plátno 16 x 8 metrů, máte pocit, že jste součástí děje.

Konečně se nemusíte bát ani návštěvy sociálního zařízení - je jako ze škatulky. A co teprve občerstvení! Kromě klasického popkornu si můžete zajít na točené pivo pod novou stříšku nebo si vybrat z rozšířené nabídky dobrot.

Nové LED osvětlení vás bezpečně provede celým areálem, i když film skončí později večer. Vyasfaltované cestičky ocení každý, kdo někdy zažil promítání v dešti - už žádné bloudění v bahně! A když už je řeč o dešti, částečné zastřešení hlediště vás ochrání před lehkým mrholením.

Myslelo se skutečně na všechny - bezbariérový přístup a speciální místa pro handicapované v první řadě nejsou jen prázdným gestem. Konečně nemusíte kroužit po okolí při hledání parkování, a jestli přijedete na kole, i pro něj se najde bezpečné místo.

Propojení moderních technologií s kouzlem letních večerů pod širým nebem dělá z Háječku místo, kam se budete rádi vracet. Vždyť kde jinde si můžete v parku, s vůní letní noci a cvrlikáním cvrčků v pozadí, vychutnat nejnovější filmové hity v prvotřídní kvalitě?

Program a kulturní akce během sezóny

Kino Háječek není jen obyčejné kino - je to místo, kde se kulturní život naší čtvrti skutečně probouzí k životu. Když vejdete dovnitř, dýchne na vás ta pravá atmosféra starých dobrých časů, kdy chození do kina bylo událostí.

Každý týden tu můžete zažít něco výjimečného. Třeba v úterý se pravidelně schází parta filmových nadšenců na retro večerech - nedávno promítali Pelíšky a sál praskal ve švech. To byste nevěřili, kolik mladých lidí si zamilovalo československou klasiku!

Když přijde léto, přesouváme se do naší kouzelné zahrady. Představte si teplý večer, lehátko, v ruce domácí limonádu od paní Květy z místní kavárny, a nad hlavou hvězdy. No není to nádhera? Před promítáním často hraje místní jazzová kapela a vzduch voní grilovanými dobrotami.

Podzimní dokumentární festival se stal už legendou. Loni k nám přijel režisér, který natočil film o českých včelařích - debata se protáhla až do půlnoci a nikdo nechtěl odejít. Tyhle osobní setkání s tvůrci dávají filmům úplně nový rozměr.

Pro naše nejmenší máme speciální filmové dílny, kde si děti můžou samy vyzkoušet, jak se točí film. Minulý měsíc natočily krátký příběh o místním pejskovi - to bylo radosti!

V zimě to u nás žije nejvíc. Vánoční program začínáme už v adventu - promítáme pohádky, místní sbor zpívá koledy a společně pečeme cukroví. Na Silvestra se u nás schází ti, kteří chtějí poslední den v roce prožít jinak - s dobrým filmem a přáteli.

Foyer našeho kina je malou galerií, kde své umění představují místní fotografové a výtvarníci. Právě teď tu visí úžasná výstava historických filmových plakátů, která přitahuje návštěvníky z celého kraje.

Umístění v parku mezi stromy

Když se řekne letní kino Háječek v Českých Budějovicích, každému místnímu se vybaví kouzelné večery mezi staletými stromy. Od roku 1958 tohle místo vypráví své příběhy - nejen ty filmové, ale i ty své vlastní. Představte si tu nádheru: sedíte v příjemném chládku pod korunami mohutných lip a platanů, které pamatují ještě časy císaře pána.

Genius loci tohoto místa není dílem náhody. Šikovní architekti v padesátých letech věděli přesně, co dělají. Využili přirozený svah a akustiku, kterou stromy vytvářejí. Koruny stromů fungují jako přírodní zvuková bariéra - žádný hluk neruší okolní čtvrti, a přitom uvnitř areálu vzniká dokonalá atmosféra pro filmové projekce.

Každé místo k sezení nabízí perfektní výhled díky promyšlenému umístění do svahu. Je to jako v přírodním amfiteátru, kde si můžete vychutnat film a zároveň cítit spojení s okolní přírodou. A ty večerní projekce? To je teprve zážitek! Světlo projektoru prosvítá mezi větvemi a vytváří neopakovatelnou magickou atmosféru.

Jasně, občas musí personál řešit padající listí nebo ptačí návštěvníky v korunách stromů. Ale není to právě tohle to, co dělá Háječek tak jedinečným? Kde jinde si můžete užít film pod hvězdami v objetí stoletých stromů?

V posledních letech se hodně dbá na to, aby tahle zelená oáza zůstala zachována i pro naše děti a vnoučata. Pravidelná péče o stromy a výsadba nových není jen údržbou - je to investice do budoucnosti tohoto magického místa. Však si to představte: sedíte na lavičce před promítáním, nad hlavou šumí listí a vy cítíte, že jste součástí něčeho výjimečného.

Oblíbené místo pro letní filmové projekce

Letní kino Háječek v Českých Budějovicích je skutečným klenotem mezi letními kiny. Schoulené v objetí parku na břehu Vltavy od roku 1958 vypráví příběhy na plátně i mimo něj. Když se večer začne stmívat, ožívá tenhle kouzelný kousek Budějc vlastním životem.

Představte si ten pocit - sedíte v přírodním amfiteátru, nad hlavou hvězdy a před vámi jedno z největších pláten v republice. Přes tisícovku míst, a přesto má každý svůj kousek intimity v zeleni. Moderní technika se tu snoubí s nostalgickou atmosférou starých časů.

Od červnových večerů až do babího léta tu běží jeden film za druhým. Jednou vás rozesměje nejnovější komedie, příště dojme artový skvost nebo zavzpomínáte nad českou klasikou. A není to jen o filmu - už hodinu před začátkem to tu žije. U stánku s občerstvením se mísí vůně popcornu s historkami místních štamgastů.

Kolik prvních polibků asi zažily tyhle lavičky? Pro spoustu Budějčáků je Háječek místem, kde prožili své první rande, a teď sem vodí vlastní děti. Někdy se tu potkávají až tři generace - to když běží nějaká ta česká klasika, co ji babička viděla právě tady před půlstoletím.

Víkendové filmové maratony jsou kapitola sama pro sebe. To se sejdou nadšenci určitého žánru a vydrží tu až do rána. A když přijede režisér na besedu nebo hraje živá kapela k němému filmu, je narváno až po okraj.

Nejde jen o cenu lístku, která je příjemně lidová. Jde o ten pocit, když se sem můžete po práci jen tak vypravit tramvají, zaparkovat kousek od vchodu a nechat všední starosti za branami parku. Háječek není jen kino - je to letní rituál, kus budějovické duše, místo, kde se zastavil čas, a přesto jde s dobou.

Tradice promítání pod širým nebem dodnes

Kdo by neznal kouzelnou atmosféru letního kina Háječek v Českých Budějovicích? Tahle perla mezi českými letními kiny, která nám už od roku 1959 přináší filmové zážitky pod hvězdami, má své osobité kouzlo, které si prostě zamilujete.

Když se procházíte parkem Háječek, nemůžete minout to charakteristické plátno mezi stromy. Sedět na těch klasických dřevěných lavičkách, cítit vůni letního večera a sledovat film v objetí přírody - to je zážitek, který nikdy neomrzí. Jasně, lavičky možná nejsou tak pohodlné jako křesla v multiplexu, ale o to přece nejde, že?

Zatímco jiná letní kina zavírala jeden rok po druhém, Háječek se držel. A není divu! Místní totiž pochopili, že nestačí jen spoléhat na nostalgii. V roce 2012 proto přišla digitální projekce - prostě špičková kvalita obrazu, ale pořád s tím správným retro feelingem.

Co tady můžete vidět? Všechno! Od nejnovějších trháků přes artovky až po legendární české klasiky, které prostě nikdy neomrzí. A když je filmový maraton nebo festival? To je teprve paráda! To se sem slétnou filmoví nadšenci z celých jižních Čech.

Každé léto sem míří tisíce lidí, kteří chtějí zažít něco víc než jen obyčejné kino. Jasně, máme tu moderní bufet i normální záchody (díky bohu za to!), ale ta pravá magie Háječku tkví v něčem jiném. Je to ten pocit, když sedíte pod širákem, kolem šumí stromy a na plátně běží film.

I v době Netflixu a domácích biografů si sem lidi najdou cestu. Proč? Protože některé věci se prostě nedají streamovat. Třeba ta neopakovatelná atmosféra letního večera, vůně popcornu a smích ostatních diváků. To je ten pravý Háječek, jak ho známe a milujeme.